|
 
Historie:
Ne vždy byla Berounka řekou příjemnou
obyvatelům. Ne vždycky byla její voda v pravém smyslu slova stálá. Často
se z ní stával živel zlý a ničivý.
Hrůzy záplav a povodní, ledových barier
i naplavených kmenů po průtržích mračen nebo prudkých jarních stáních a
oblevách, zůstaly hluboko zakořeněny v pamětech lidí, kteří je prožili a
vyprávěli o nich dalším generacím. Kolikrát se jen začínalo znova! Stavělo,
vyklízelo, opravovalo, a znova utíkalo do strání a na vyvýšená místa jen
s tím nejnutnějším a začasté s holým životem. Nechme o tom vyprávět
následující přehled povodní a to jen těch nejhorších od nejstarších časů až
po léta nedávno minulá:
R
1432, 21.-27.7.
|
Katastrofální povodeň po dlouhotrvajícím dešti
na Labi, Vltavě, Ohři, Otavě a Berounce. Karlův most „prolomen v pěti
polích…, … na Starém Městě vozili se na rynku na loděch…, … mnoho vsí
pobrala a lidí a dobytka ztopila a mnoho domov v Praze zbořila, též také v
Berúně i jinde…, … na Piesku také ten most kamenný porušila a podemlela a
zábradla z něho smetla…“ (SLČ
č 199, str. 84-85)
„Takže v zemi České byla na
[sv. Marii] Magdalenu velká voda, díky čemuž město Beroun a mnoho jiných
měst zůstalo zničeno, a tehdy voda nesla most ve Zhořelci, domy barvířů nad
Lužickou Nisou, a z mostu v Drážďanech – toliko jedno pole, …“ Johan Rothe, ed. SRG prec. Sax.
II, 1820.
|
R
1433, 22.-23.4.
|
Berounka: „Léta páně 1433 stala se velká
povodeň v Čechách o vigílii a na den sv. Jana Křtitele a úroda byla
poničena, ovocné stromy, obilí, louky a mlýny na Plzeňsku, ale především
okolo města Plzně.“ (Anonymní
západočeské zápisky k r. 1433, ed. FRA SS II, s. 102).
K roku
1433 prameny uvádějí další dvě povodně, které s velkou pravděpodobností
postihly také město Beroun: 1.7.1433 (velké škody na loukách i jinde) a
17.-22.7.1433 (škody na obilí, osetých polích i mlýnech a lukách)
|
R
1529
|
Byly hned dvě povodně brzy za sebou
|
R
1531
|
Na den sv. Filipa a Jakuba sebrala voda rychle
stoupající všechny lávky.
|
R
1560
|
|
R
1567
|
Opět velká voda
|
R
1598.7.-14.3.
|
Berounka, Labe, Vltava, Ohře: V Berouně se
zachovala značka této povodně (Dlouhý, 1899, s. 41). Povodeň byla výsledkem
tání velkého množství sněhu po tuhé
zimě a chodu ledu. Tání přišlo náhle a bylo doprovázeno vichřicí. Voda
dosahovala půl druhého lokte nad Bradáče v Praze. Obrovské škody. Téhož
roku přišla katastrofální povodeň ve dnech 15.-24. srpna 1598.
|
R
1620
|
|
R
1651
|
|
R
1655
|
|
R
1675, 15.6.-4.7.
|
Labe, Vltava, Ohře, Berounka. V Berouně se
zachovala značka této povodně (Dlouhý, 1899, s. 42). Ta přišla po
dlouhotrvajících deštích. V Praze i jinde velké škody, voda odnesla na 20
chalup, ztopila mnoho lidí, voda sahala až k oltáři kostela sv. Jiljí
(Beckovský,II, 21, ed. Rezek 1880, III, s. 489
|
R
1698
|
Velká povodeň
|
R
1769, 2-3.7.a 20.8.
|
Berounka, Labe, Ploučnice, Ohře: V Berouně se
zachovala značka této povodně (Dlouhý, 1899, s. 44). Povodeň přišla v
důsledku denních lijáků, škody na polích, mnoho utopených lidí
(Katzerowsky, 1887, s. 16)
|
R
1784, 27.-29.2.
|
Byla povodeň zhoubnější předešlé.
Byly celé Čechy postiženy: V Berouně značka. Náhlá obleva po tuhé zimě
doprovázená chodem ledu a ledovými nápěchy. Následovala jedna z největších
povodní, které postihly Čechy (Kynčil, 1982, Potzsch, 1784).
|
R
1796, konec prosince
|
Vltava, Berounka: Ledová zácpa způsobila
vystoupení vody a záplavu. Voda stála 11 dní, potom zcela nesjízdné silnice
(Nyplová, 1969,s. 282)
|
R
1799, 21.-27.2.
|
Berounka, Vltava, Labe, Ohře, Ploučnice: V 10.
Hodin v noci vystoupila Berounka z břehů na půl sáhu, prolomila ledový
krunýř a hnala jej přes pole a louky ke Zbraslavi, kde při ústí se všechny
kry zarážely, neboť led na Vltavě se ještě nehnul. Celé městečko bylo
vzhůru, z Havlína byly vysílány světelné signály a výstražná střelba, na
kterou odpovídaly rány z děl na Vyšehradě (Nyplová, 1969, s. 282-283).
|
R
1812
|
|
R
1815
|
|
R
1824, 26.-28.6.
|
Berounka, Vltava,Labe, Ohře: V Berouně se
zachovala značka této povodně. Voda jen o něco menší než r. 1784. Povodeň
způsobily lijáky ve dnech 22. až 26.6. (Krolmus 1845)
|
R
1827
|
Zuřila opět velká voda
|
R
1830, 26.2.-2.3.
|
Berounka, Vltava, Labe, Ohře: Značně
rozvodněná Berounka (Dlouhý, 1899, s. 48). Velké škody např. v Krumlově,
Žatci, poškozen most v Litoměřicích (Katzerowsky, 1887, s. 169)
|
R
1845, 27.-31.3.
|
„Byla velká zima, že takovou od 50. let nikdo
nepamatoval. Mrazy a silný led vydržely až do velikonoc. Až 26. března se
ledy hnuly a dva dny nato přišla velká voda, která se té v r. 1784
vyrovnala. Mosty byly pobořeny a mnoho škody na domech natropeno.“
Berounka, Vltava, Labe, Ohře, Ploučnice: V
zimě místy sníh až do 1 sáhu (1,8 m) Náhlé tání způsobilo jednu
z nejvyšších povodní v Čechách. Zatopena třetina
Prahy. 946 domů v 114 ulicích ve vodě, evakuováno na 7500 osob (Krolmus,
1845).
|
R
1872, 25.-26.5.
|
Byla největší povodeň 19.
století. Neustálé deště a průtrž mračen dne 25. 5.
1872 rozvodnily Berounku. Škody byly obrovské, i lidský život padl přívalu
vody za oběť. Více se dočtete v článku NEBESKÁ STAVIDLA SE OTEVŘELA
Katastrofální průtrže mračen v povodí Litavky
a Berounky, v severních i východních Čechách způsobily povodně. Zničeny celé obce, obrovské materiální
škody, více než 100 obětí (TBA, č. 44, 1.6.1872, s. 235-237).
Skrejšovský, Fr., 1872, II. vyd. Dvořák, O., 2002)
|
R
1890, 1.-4. 9.
|
Byla znovu velká voda.
Berounka, Vltava, Labe, Ohře, Ploučnice: Silné
deště v jižních Čechách. Povodeň kulminovala v Praze jen 20 cm pod výškou
povodně z r. 1845, na Staroměstské mostecké věži byly výše pouze značky z
let 1784 a 1845. Zbořen Karlův most, zaplaven vestibul Národního divadla
(Benešovský-Veselý, 1890).
|
R
1939
|
|
R
1940
|
Byla jarní povodeň v březnu.Toho roku
bylo hodně sněhu a začalo prudce tát. Jednotlivé kry dosahovaly místy síly
až 1 metr.
|
R
1942
|
Opět jsou to ledy, které ohrožují majetek
občanů i obcí
|
R
1947
|
|
R
1948,56,57
|
Opět ledy bylo nutné rozstřelovat, ohrožovaly
obce, byly poškozeny můstky
|
Nebeská stavidla se
otevřela
Píše se 25. květen 1872. Nad Starou Hutí
u Hýskova se snášel bouřlivý večer, který věstil mnoho zlého, ale přesto si
nikdo ani v nejbujnější fantazii nedovedl představit hrůzu, která se co
cvíli přižene.
Mohutná záplavová vlna z Habrového
potoka, která smetla Novou Huť pod Nižborem, se vlila do rozvodněné Berounky
a řítila se přes Stradonice, kde pobořila několik domků a zničila přívoz,
rovnou na Starou Huť. S jekotem voda vtrhla mezi hutní haly a správní
budovy, pěnila se v uličkách, bouřila na nádvořích a drala se do budov.
Mnozí dělníci nestačili opustit svá pracoviště a hledali spásu na střechách.
Čtyři úředníci, kteří v kanceláři
již před hodnou chvílí osaměli, stále ještě pilně pracovali, aby řádně
uzavřeli účetní doklady. Zprávy o povodni nebrali příliš vážně. Nejbližší
hodina jim dala na vědomí, jak krutě se mýlili. Voda dosáhla až k oknům
prvního patra a začala pronikat dovnitř. Šero houstlo a proměnilo se
v noční temnotu. Teprve nyní si muži uvědomili, že zbývá jediná úniková
cesta - na střechu.
Směs znepokojivých zvuků byla náhle
přerušena pronikavým sykotem. Muži na střeše okamžitě pochopili, co se stalo:
voda vnikla do výhní a pecí. Sloupy páry vystřelily na různých místech
k nebi, jako když se otevřou pojistné ventily přetopených kotlů, a pak
se noc naplnila ohlušujícím třeskem výbuchů a krvavým svistem vysoko
šlehajících plamenů. Vypadalo to jako gigantický ohňostroj, který připomínal
otevřené jícny chrlících sopek. Tisíce jisker zkropilo vratké útočiště čtyř
trosečníků. Střecha hutní haly, která byla v plamenech, se odtrhla a
závratnou rychlostí plula ke správní budově, čímž začala ohrožovat také čtyři
muže na její střeše. Náhle se ze tmy vynořilo těleso velkého dřevěného mostu
mířící na střechu s úředníky. Stáli náhle před rozhodnutím: uhořet nebo
se utopit. Muži zavřeli oči
v očekávání nárazu a svou duši poručili Bohu. Naštěstí plující
most jen o vlásek minul střechu správní budovy a plameny, které sálaly na
trosečníky z druhé strany, byly uhašeny přívalem vody. Záchrana však pro
promrzlé a mokré trosečníky přišla až ráno po částečném opadnutí vody.
Povodeň nezasáhla jen Hýskov – bylo
značně poškozeno Hořovicko, Rakovnicko, Berounsko a také Praha. Zcela bylo
zničeno 200 domů, 520 jich voda poškodila. Škoda na majetku dosáhla částky
sedm miliónů zlatých. Při povodni zahynulo 337 osob.
Připravil
Miloš Strnad
Srpen 2002
Píše se rok 2002 a námi tolik milovaná Berounka
opět ukázala své zuby. Byla to nejen Berounka, ale také další řeky prakticky
po celých Čechách, ničily majetek a životy našich spoluobčanů.
Tak jako vždy v těžkých chvílích se
náš národ dokázal semknout, i nyní je naší povinností pomoci našim bližním.
Připravil
Miloš Strnad

Porovnání
povodně 2002 s povodněmi historickými (zdroj: zpráva ČHMÚ, www.chmi.cz)
Na Berounce v Srbsku povodeň v srpnu
2002 kulminovala o 55 cm níže než při povodni v r. 1872. Kulminační průtok
Berounky v srpnu 2002 přesáhl 2200 m3.s-1 což představuje asi 500 letou vodu.
Průtok stoleté vody přitom činí asi 1440 m3.s-1

Hýskov
– ulice Na Břasích
|

fota: Viktor Sýkora
|

Hýskov
– ulice Na Břasích asi 1,5 před
svým
maximem
Foto:
Viktor Sýkora
|

Hýskov
– ul. Na Břasích asi půl metru
před svým maximem. Pod okny jsou
střechy
dvou utopených škodovek
Foto:
P. Resch
|

Hýskov foto: Viktor Sýkora
|

Hýskov – ulice
pod nádražím více jak metr
po svém maximu
foto: P. Resch
|

Obecní
úřad Hýskov
foto:
V.Sýkora
|

OU
Hýskov více jak metr před maximem
. Foto: P. Resch
|

Hýskov
– ulice Na Břasích, jez
foto:
Viktor Sýkora
|

Hýskov
– Prefa asi metr a půl před maximem.
Foto:
P. Resch
|

Hýskov – Na
Krétě asi 1,5 metru
před svým
maximem foto: P. Resch
|
|

Lávka
na Stradonice asi metr po svém
maximu 14.8. 2002 Foto: P. Resch
|

Lávka
na Stradonice po opadnutí vody
Foto:
P. Resch
|
© Občanské sdružení HÝSKOV – TADY JSME DOMA
|
|