Povodne

Povodňové konto Hýskova u KB Beroun,

číslo účtu: 278065100287/0100 variabilní symbol: 1112

Historie:

Ne vždy byla Berounka řekou příjemnou obyvatelům. Ne vždycky byla její voda v pravém smyslu slova stálá. Často se z ní stával živel zlý a ničivý.

Hrůzy záplav a povodní, ledových barier i naplavených kmenů po průtržích mračen nebo prudkých jarních stáních a oblevách, zůstaly hluboko zakořeněny v pamětech lidí, kteří je prožili a vyprávěli o nich dalším generacím. Kolikrát se jen začínalo znova! Stavělo, vyklízelo, opravovalo, a znova utíkalo do strání a na vyvýšená místa jen s tím nejnutnějším a začasté s holým životem. Nechme o tom vyprávět následující přehled povodní a to jen těch nejhorších od nejstarších časů až po léta nedávno minulá:

R 1432, 21.-27.7.	Katastrofální povodeň po dlouhotrvajícím dešti na Labi, Vltavě, Ohři, Otavě a Berounce. Karlův most „prolomen v pěti polích…, … na Starém Městě vozili se na rynku na loděch…, … mnoho vsí pobrala a lidí a dobytka ztopila a mnoho domov v Praze zbořila, též také v Berúně i jinde…, … na Piesku také ten most kamenný porušila a podemlela a zábradla z něho smetla…“ (SLČ č 199, str. 84-85) „Takže v zemi České byla na [sv. Marii] Magdalenu velká voda, díky čemuž město Beroun a mnoho jiných měst zůstalo zničeno, a tehdy voda nesla most ve Zhořelci, domy barvířů nad Lužickou Nisou, a z mostu v Drážďanech – toliko jedno pole, …“ Johan Rothe, ed. SRG prec. Sax. II, 1820.
R 1433, 22.-23.4.	Berounka: „Léta páně 1433 stala se velká povodeň v Čechách o vigílii a na den sv. Jana Křtitele a úroda byla poničena, ovocné stromy, obilí, louky a mlýny na Plzeňsku, ale především okolo města Plzně.“ (Anonymní západočeské zápisky k r. 1433, ed. FRA SS II, s. 102). K roku 1433 prameny uvádějí další dvě povodně, které s velkou pravděpodobností postihly také město Beroun: 1.7.1433 (velké škody na loukách i jinde) a 17.-22.7.1433 (škody na obilí, osetých polích i mlýnech a lukách)
R 1529	Byly hned dvě povodně brzy za sebou
R 1531	Na den sv. Filipa a Jakuba sebrala voda rychle stoupající všechny lávky.
R 1560
R 1567	Opět velká voda
R 1598.7.-14.3.	Berounka, Labe, Vltava, Ohře: V Berouně se zachovala značka této povodně (Dlouhý, 1899, s. 41). Povodeň byla výsledkem tání velkého množství sněhu po tuhé zimě a chodu ledu. Tání přišlo náhle a bylo doprovázeno vichřicí. Voda dosahovala půl druhého lokte nad Bradáče v Praze. Obrovské škody. Téhož roku přišla katastrofální povodeň ve dnech 15.-24. srpna 1598.
R 1620
R 1651
R 1655
R 1675, 15.6.-4.7.	Labe, Vltava, Ohře, Berounka. V Berouně se zachovala značka této povodně (Dlouhý, 1899, s. 42). Ta přišla po dlouhotrvajících deštích. V Praze i jinde velké škody, voda odnesla na 20 chalup, ztopila mnoho lidí, voda sahala až k oltáři kostela sv. Jiljí (Beckovský,II, 21, ed. Rezek 1880, III, s. 489
R 1698	Velká povodeň
R 1769, 2-3.7.a 20.8.	Berounka, Labe, Ploučnice, Ohře: V Berouně se zachovala značka této povodně (Dlouhý, 1899, s. 44). Povodeň přišla v důsledku denních lijáků, škody na polích, mnoho utopených lidí (Katzerowsky, 1887, s. 16)
R 1784, 27.-29.2.	Byla povodeň zhoubnější předešlé. Byly celé Čechy postiženy: V Berouně značka. Náhlá obleva po tuhé zimě doprovázená chodem ledu a ledovými nápěchy. Následovala jedna z největších povodní, které postihly Čechy (Kynčil, 1982, Potzsch, 1784).
R 1796, konec prosince	Vltava, Berounka: Ledová zácpa způsobila vystoupení vody a záplavu. Voda stála 11 dní, potom zcela nesjízdné silnice (Nyplová, 1969,s. 282)
R 1799, 21.-27.2.	Berounka, Vltava, Labe, Ohře, Ploučnice: V 10. Hodin v noci vystoupila Berounka z břehů na půl sáhu, prolomila ledový krunýř a hnala jej přes pole a louky ke Zbraslavi, kde při ústí se všechny kry zarážely, neboť led na Vltavě se ještě nehnul. Celé městečko bylo vzhůru, z Havlína byly vysílány světelné signály a výstražná střelba, na kterou odpovídaly rány z děl na Vyšehradě (Nyplová, 1969, s. 282-283).
R 1812
R 1815
R 1824, 26.-28.6.	Berounka, Vltava,Labe, Ohře: V Berouně se zachovala značka této povodně. Voda jen o něco menší než r. 1784. Povodeň způsobily lijáky ve dnech 22. až 26.6. (Krolmus 1845)
R 1827	Zuřila opět velká voda
R 1830, 26.2.-2.3.	Berounka, Vltava, Labe, Ohře: Značně rozvodněná Berounka (Dlouhý, 1899, s. 48). Velké škody např. v Krumlově, Žatci, poškozen most v Litoměřicích (Katzerowsky, 1887, s. 169)
R 1845, 27.-31.3.	„Byla velká zima, že takovou od 50. let nikdo nepamatoval. Mrazy a silný led vydržely až do velikonoc. Až 26. března se ledy hnuly a dva dny nato přišla velká voda, která se té v r. 1784 vyrovnala. Mosty byly pobořeny a mnoho škody na domech natropeno.“ Berounka, Vltava, Labe, Ohře, Ploučnice: V zimě místy sníh až do 1 sáhu (1,8 m) Náhlé tání způsobilo jednu z nejvyšších povodní v Čechách. Zatopena třetina Prahy. 946 domů v 114 ulicích ve vodě, evakuováno na 7500 osob (Krolmus, 1845).
R 1872, 25.-26.5.	Byla největší povodeň 19. století. Neustálé deště a průtrž mračen dne 25. 5. 1872 rozvodnily Berounku. Škody byly obrovské, i lidský život padl přívalu vody za oběť. Více se dočtete v článku NEBESKÁ STAVIDLA SE OTEVŘELA Katastrofální průtrže mračen v povodí Litavky a Berounky, v severních i východních Čechách způsobily povodně. Zničeny celé obce, obrovské materiální škody, více než 100 obětí (TBA, č. 44, 1.6.1872, s. 235-237). Skrejšovský, Fr., 1872, II. vyd. Dvořák, O., 2002)
R 1890, 1.-4. 9.	Byla znovu velká voda. Berounka, Vltava, Labe, Ohře, Ploučnice: Silné deště v jižních Čechách. Povodeň kulminovala v Praze jen 20 cm pod výškou povodně z r. 1845, na Staroměstské mostecké věži byly výše pouze značky z let 1784 a 1845. Zbořen Karlův most, zaplaven vestibul Národního divadla (Benešovský-Veselý, 1890).
R 1939
R 1940	Byla jarní povodeň v březnu.Toho roku bylo hodně sněhu a začalo prudce tát. Jednotlivé kry dosahovaly místy síly až 1 metr.
R 1942	Opět jsou to ledy, které ohrožují majetek občanů i obcí
R 1947
R 1948,56,57	Opět ledy bylo nutné rozstřelovat, ohrožovaly obce, byly poškozeny můstky

Nebeská stavidla se otevřela

Píše se 25. květen 1872. Nad Starou Hutí u Hýskova se snášel bouřlivý večer, který věstil mnoho zlého, ale přesto si nikdo ani v nejbujnější fantazii nedovedl představit hrůzu, která se co cvíli přižene.

Mohutná záplavová vlna z Habrového potoka, která smetla Novou Huť pod Nižborem, se vlila do rozvodněné Berounky a řítila se přes Stradonice, kde pobořila několik domků a zničila přívoz, rovnou na Starou Huť. S jekotem voda vtrhla mezi hutní haly a správní budovy, pěnila se v uličkách, bouřila na nádvořích a drala se do budov. Mnozí dělníci nestačili opustit svá pracoviště a hledali spásu na střechách.

Čtyři úředníci, kteří v kanceláři již před hodnou chvílí osaměli, stále ještě pilně pracovali, aby řádně uzavřeli účetní doklady. Zprávy o povodni nebrali příliš vážně. Nejbližší hodina jim dala na vědomí, jak krutě se mýlili. Voda dosáhla až k oknům prvního patra a začala pronikat dovnitř. Šero houstlo a proměnilo se v noční temnotu. Teprve nyní si muži uvědomili, že zbývá jediná úniková cesta - na střechu.

Směs znepokojivých zvuků byla náhle přerušena pronikavým sykotem. Muži na střeše okamžitě pochopili, co se stalo: voda vnikla do výhní a pecí. Sloupy páry vystřelily na různých místech k nebi, jako když se otevřou pojistné ventily přetopených kotlů, a pak se noc naplnila ohlušujícím třeskem výbuchů a krvavým svistem vysoko šlehajících plamenů. Vypadalo to jako gigantický ohňostroj, který připomínal otevřené jícny chrlících sopek. Tisíce jisker zkropilo vratké útočiště čtyř trosečníků. Střecha hutní haly, která byla v plamenech, se odtrhla a závratnou rychlostí plula ke správní budově, čímž začala ohrožovat také čtyři muže na její střeše. Náhle se ze tmy vynořilo těleso velkého dřevěného mostu mířící na střechu s úředníky. Stáli náhle před rozhodnutím: uhořet nebo se utopit. Muži zavřeli oči v očekávání nárazu a svou duši poručili Bohu. Naštěstí plující most jen o vlásek minul střechu správní budovy a plameny, které sálaly na trosečníky z druhé strany, byly uhašeny přívalem vody. Záchrana však pro promrzlé a mokré trosečníky přišla až ráno po částečném opadnutí vody.

Povodeň nezasáhla jen Hýskov – bylo značně poškozeno Hořovicko, Rakovnicko, Berounsko a také Praha. Zcela bylo zničeno 200 domů, 520 jich voda poškodila. Škoda na majetku dosáhla částky sedm miliónů zlatých. Při povodni zahynulo 337 osob.

Připravil Miloš Strnad

Srpen 2002

Píše se rok 2002 a námi tolik milovaná Berounka opět ukázala své zuby. Byla to nejen Berounka, ale také další řeky prakticky po celých Čechách, ničily majetek a životy našich spoluobčanů.

Tak jako vždy v těžkých chvílích se náš národ dokázal semknout, i nyní je naší povinností pomoci našim bližním.

Připravil Miloš Strnad

Porovnání povodně 2002 s povodněmi historickými (zdroj: zpráva ČHMÚ, www.chmi.cz)

Na Berounce v Srbsku povodeň v srpnu 2002 kulminovala o 55 cm níže než při povodni v r. 1872. Kulminační průtok Berounky v srpnu 2002 přesáhl 2200 m3.s-1 což představuje asi 500 letou vodu. Průtok stoleté vody přitom činí asi 1440 m3.s-1