************************* 5. číslo prosinec 2004 občasník ************************* >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> Vydává občanské sdružení Hýskov - tady jsme doma <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<< Jak možná mnozí
víte a budete si mít možnost přečíst i v tomto čísle Tajdomu podrobněji, podávali jsme
koncem října tohoto roku na Středočeský kraj žádost o grant z Fondu
obnovy památek, orientovaného na opravu střechy hýskovského kostela. Původně
jsem se domníval, že tím bude ukončena jedna velká kapitola z tlusté
knihy o rekonstrukci této stavby. Skutečnost však byla poněkud jiná a popravdě
řečeno, zůstanu-li u přirovnání ke knize, napsali jsme oním podáním žádosti
jednu stránku, stránku snad povedenou, ale poctivě vydřenou. První, co jsem cítil ve chvíli, kdy jsem si malost naší odvedené práce uvědomil, nelze nazvat frustrací, ale spíš mírným zděšením z toho, jak dlouhá cesta nás k vytyčené metě ještě čeká. Později jsem ale začal chápat, že není asi až tak důležité, co se udělalo a co ještě udělat musíme, než dokončíme jeden projekt a po něm přijdou jistě další a další. Začal jsem totiž přemýšlet nad tím, co člověka žene do všech těch patálií, jež mu užírají čas... Vlastně proč užírají? Ten čas, který trávíte s lidmi, jež chtějí tvořit cosi, co považují za správné, a Vy se je nebojíte |
||
požádat o pomoc, a stejně tak oni Vás, a společnou prací směřujete
kamsi, jedno kam, je-li věc dobrá, ten čas přece není ztracený. Ten čas jste
prožili s lidmi, kteří s Vámi šplhají přes nekonečnou horu stojící mezi
Vámi a stanoveným cílem. Začal jsem si uvědomovat,
že cíle, které se nám možná zpočátku zdály být tím nejdůležitějším, stávají
se pouze prostředkem setkávání lidí, které bychom možná nikdy nepoznali. A
ono vzájemné poznání je často tím silnější, čím těžší úkol jsme si před sebe
postavili. Jsem obrovsky rád, že jsem potkal milé lidi, kteří se
ochotně stávají články řetězu spojujícím dnešek se sny a přáními a přeji i
Vám, abyste vždy našli hodně těch, kteří Vám ochotně podají pomocnou ruku a
zároveň se nebudou bát přijít za Vámi i s problémy, které se Vás třeba přímo
netýkají. Petr Resch, šéfredaktor HÝSKOVSKÝ ADVENT 2004 Je až k neuvěření, jak rychle se obrátil rok v kalendáři,
se všemi svými radostmi i starostmi jsme opět o rok starší. Předvánoční chvat
a shon svádí někdy k domněnce, jako bychom si museli svoji štědrovečerní
pohodu vykoupit. Jako každý rok proto zveme všechny obyvatele, sousedy i příležitostné
návštěvníky k chvílím oddychu a rozjímání v době často tak Letošní Hýskovský Advent proběhne ve dnech 18. a 19. prosince opět
v prostorách kostela Narození Panny Marie. Výstavu organizujeme
tentokrát ve znamení dřeva ve všech jeho rozličných podobách. Svými
exponáty se vedle dětí představí jak místní, tak přespolní mistři řezbáři, J.
Viktora z Hýskova, M. Zatímco v průběhu Hýskovského Adventu se návštěvníci a posluchači budou uměleckým zážitkům spíše oddávat, o vánočních svátcích bude jejich podíl bezprostřední. Mladá tradice zpívání koled se letos vrátí o druhém svátku vánočním 26. prosince v 16,00 hodin, kdy se těšíme na hojnou návštěvu zpěváků všech pěveckých i věkových kategorií, aby si za doprovodu varhan a houslí společně zazpívali ty nejkrásnější a nejznámější české vánoční koledy. Na závěr Vánoc nezapomeneme ani na Pochod tříkrálový v průběhu víkendu 8.-9. ledna, to však již budeme v příštím roce… V. Doubek |
||
Vánoční zvykyPřipadl mně přetěžký úkol napsat článek o křesťanském významu
Vánoc, který se odráží do zvyků takřka všech lidí bez rozdílu vyznání. Toto je téma, kterým se zabývají týmy historiků na vědecké
úrovni, proto je těžké přinést v pohledu na Vánoce něco nového. Nechci
se zabývat krásným biblickým příběhem o zrození Spasitele, který je obecně
znám, ale chci trochu rozebrat posloupnost tohoto druhého nejvýznamnějšího křesťanského
svátku ve vztahu k lidovým zvykům a osvětlit význam jednotlivých částí
tak, jak podle liturgie Vánoce probíhají. Církevní rok probíhá poněkud jinak než rok kalendářní. Počátkem
je Advent. Co to je vlastně Advent? Toto slovo znamená příchod a je to doba očekávání
příchodu Mesiáše na svět. Přípravná doba do Vánoce zahrnuje prvé čtyři neděle
církevního roku před Štědrým dnem. Je to doba postní, v níž platí zásady
střídmosti v pití a jídle, intenzivní zbožné rozjímání, taktéž se má
upustit od zábav, tance a zpěvu. Přesto se v tomto období konaly a
konají četné lidové obřady a zvyky, které postní zásady porušují. Tyto obřady
a zvyky vycházejí ze svátků světců, které v Adventu jsou. Nejznámějším z těchto světců je sv. Mikuláš. Tento
svatý byl znám svojí štědrostí a do dnešní doby se nám zachoval zvyk
rozdávání drobných dárků dětem v předvečer svátku tohoto světce. Příchod
svatého Mikuláše je doprovázen příchodem čerta a anděla. V sedmnáctém a
osmnáctém století byly tyto průvody bohatší o mnoho dalších postav, ale
v průběhu času jednotlivé postavy upadly v zapomnění. Krásným
zvykem, který má ale pohanský původ zachovaný do dnešní doby, je řezání třešňových
větviček o svátku sv. Barbory, které si dívka dala do vody a pokud do Štědrého
dne rozkvetly, dívka věřila, že se do roka vdá. Je ještě mnoho zvyků
v období Adventu, které porušují jednak tuto postní dobu a dokreslují atmosféru
Vánoc dřívějších i dnešních, ale jejich výčet není smyslem tohoto článku. Nutné je však dodat
k Adventu, jak tato doba ovlivňuje vzhled a výzdobu kostela.
Z kostela v tuto dobu zmizí veškerá květinová výzdoba a je
nahrazena Adventním věncem, na kterém jsou čtyři svíce symbolizující čtyři
adventní týdny. Tyto svíce se zapalují o adventních nedělích tak, jak se naplňuje
adventní čas a značí pokoj, víru, lásku a naději. V průběhu Adventu se při
mších zpívají adventní písně a atmosféra odpovídá postnímu období.
Liturgickou barvou tohoto období je barva fialová. Touto barvou jsou zdobena plátna na obětním
stole a na oltářích. Taktéž ornát kněze je laděn do fialova. Adventní půst
končí o Štědrém večeru východem první hvězdy. Teprve tehdy zasedá rodina
k slavnostní večeři, posadit se však má, až hospodyně sdělí, že má vše připraveno.
Lidé věří, že počet sedících u štědrovečerního stolu má být sudý, proto předem
zvou hosty v žádoucím počtu. Výčet zvyků a chodů štědrovečerní večeře je
tak obsáhlý, že by sám o sobě zabral místo samostatného článku. Je třeba se zmínit o tom podstatném, co dokresluje atmosféru
Vánoc, a to je vánoční stromek. Zvyk strojit vánoční stromek k nám do Čech
přišel z německy mluvících zemí zhruba na počátku sedmnáctého století.
V století šestnáctém se v našich domácnostech stavěly jesličky,
symbolizující zrození Spasitele. Již v této době bylo zvykem ať již
k jesličkám, nebo pod vánoční stromek klást dárky pro jednotlivé členy
domácnosti. Hospodář nezapomínal ani na domácí zvířata, která dostávala také
dárky v podobě další porce krmení. Závěrem Štědrého dne je sloužena mše (půlnoční) tak zvaná
Vigilie slavnosti narození Páně. Již při této půlnoční Vigilii věřící zpívají
koledy, které oslavují narození Spasitele. Dalším následujícím svátkem vánoc je Boží hod vánoční což je den
označený v liturgii jako den narození Ježíše Krista. Dvacátý šestý
prosinec je svátkem sv. Štěpána, kazatele, který ve svých kázáních hlásal, že
Kristus je Mesiáš předpovězený proroky. Svátek Sv. Štěpána je spojován
s lidovým zvykem koled. Do této doby patří ještě první leden, který se dříve nesvětil,
až v období baroka se začaly konat kající procesí jako protiváha bujného
veselí silvestrovského. V současné době je první leden zasvěcen svaté
rodině. Vánoční doba je zakončena šestým lednem, svátkem Zjevení Páně,
lidově zvaném svátek tří králů. Tento den má taktéž mnoho lidových zvyků
napodobujících příchod a klanění mudrců Spasiteli. Tímto samozřejmě liturgický rok nekončí, ale další církevní svátky
již nejsou součástí Vánoc. M. Strnad |
||
REKONSTRUKCE
KOSTELA NAROZENÍ PANNY
MARIE v Hýskově
Značnou dávkou trpělivosti
musí být vybaven ten, kdo si před sebe stanoví cíl opravit stavbu, do níž se
tak výrazně zakousl zub času, jako je tomu v našem případu kostela
Narození Panny Marie. K drobnějším úspěchům v letech minulých můžeme
jistě počítat vypracování projektové dokumentace, instalaci nového osvětlení,
zbudování nových vstupních vrat, ale zejména skutečnost, že se podařilo přitáhnout
do kostela obyvatele Hýskova a další zainteresované občany, tedy že se kostel
dostal v povědomí lidí na místo, které mu jistě náleží a to nejen jako
dominantě naší obce, ale i jako budově, která se stává čím dál tím více
místem setkávání dobrých lidí. Po těchto na první pohled drobných a přesto
nesmírně důležitých krocích stanuli jsme tváří v tvář před reálným problémem
sehnat ony miliony, které si celková rekonstrukce kostela vyžádá. Nový rok 2004 jsme zahájili první výraznější investicí, rekonstrukcí
elektroinstalace, která byla v havarijním stavu. Zároveň byly do zdí
umístěny rozvody pro alarm, který bude do kostela instalován
v nejbližším období. Elektroinstalaci provedla firma pana Stluky a přišla
na vzhledem k rozsahu prací velmi lichotivých 65.000,-- Kč. Následné
zednické práce společně se zazděním bočního vchodu stály téměř 20 tisíc
korun. Velmi zásadním krokem, který by nám měl být nápomocen při řešení
finanční situace, ale zároveň podtrhl význam kostela jako stavby, bylo jeho přihlášení
do seznamu kulturních památek České republiky. Společně s kostelem se
podařilo počátkem tohoto roku zařadit do seznamu chráněných památek i některé
části mobiliáře, hlavní oltář, boční oltáře a křtitelnici. V souvislosti
s přihlášením kostela jako památky musel být vypracován návrh na jeho
rekonstrukci, který podléhá schválení Národního památkového ústavu. Tento
krok sice poněkud komplikuje postup stavebních prací, zároveň je však
garantem, že historický význam stavby nebude nikterak narušen. Předmětem diskusí se stal například boční vchod, jež měl být na
přání farníků zazděn. Argumentací pro zazdění bylo snazší zabezpečení
objektu, jeho zateplení, ale zejména logika půdorysu stavby „do kříže“,
kterou kostel měl v době, kdy byl tento kříž tvořen spojnicí hlavního
vchodu s hlavním oltářem a spojnicí mezi bočními vchody (vchod
v jižní stěně byl zazděn koncem 20. století). Tento kříž chceme obnovit
umístěním postranních oltářů do míst bývalých vchodů. Přáním památkářů bylo
však zároveň zachování vnějšího vzhledu budovy, a takto vznikl kompromis
v podobě slepých dveří umístěných ze strany vnějšího pláště, které budou
věrnou kopií dveří původních. Tyto slepé dveře by měly být na severní stranu
kostela umístěny do konce letošního roku za cenu asi 20 tisíc korun. Kromě řady nepeněžních darů spolykala již akce nemalé finanční částky,
ale zejména si stavba investice v řádech miliónů korun ještě vyžádá.
Doposud byly naším nejvýraznějším finančním příjmem dary od farnosti Železná,
jež nám ročně poskytuje 70.000,-- Kč, tedy částku získanou z pronájmu věžičky
kostela operátoru mobilních telefonů, dále jsme v nedávné době obdrželi
od farnosti Beroun 30.000,-- Kč jako kompenzaci za poskytnutí nepeněžního
daru v podobě uhrazení transportu varhan z Holandska do berounského
kostela, který uhradil náš štědrý sponzor. Nemalý zisk pro nás znamenají i veřejné
sbírky, prodejní výstavy a drobné finanční dary. Přes tyto úspěchy
musíme hledat dále. Naše zraky se logicky upínají k nejrůznějším
podporám ať již státního či soukromého neziskového sektoru. Úplně první
vlaštovkou v tomto směru bylo podání žádosti o grant na přesun a
renovaci křížku pod kostelem, který bychom rádi viděli na důstojnějším místě
u jižní zdi kostela. Obrovským soustem, které jsem vzpomněl již v úvodu
Tajdomu, bylo pak podání žádosti o podporu ze středočeského Fondu oprav
památek. Předmětem naší žádosti je rekonstrukce střechy kostela včetně věžičky,
která si na základě několika předložených rozpočtů vyžádá zhruba 1,25 milionu
korun. Tuto akci chceme pokrýt částkou 95 tisíc z vlastních zdrojů, 200
tisíc by měl být podíl majitele, tedy farnosti Železná, 50 tisíc přislíbila
Obec Hýskov. Zbylých 900 tisíc, nebo alespoň část z této sumy, chceme
získat právě z FOP. Samozřejmě budeme
podávat ještě další žádosti, v nejbližší době nás čeká vypracování
podkladů pro získání státní podpory orientované na rekonstrukce střech
kulturních památek. Jak vidíte, práce až nad hlavu. Děkujeme proto všem milým
lidem, kteří nám vyjádřili podporu ať již hmotnou, nebo morální, třeba tím,
že si cestu do kostela našli. P. Resch |
||
Tvrďák 2004 V sobotu 19. června 2004 se uskutečnil již osmý ročník
extrémního závodu jednotlivců zvaný Tvrďák. Pořadatelé z občanského
sdružení Hýskov-tady jsme doma a
Horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Beroun připravili pro účastníky velmi
pestrou a náročnou trasu, čítající zhruba 40 km jízdy na kole
v kombinovaném terénu, 3 km orientačního běhu, cca. 150 metrů plavání a
to vše okořeněné různými terénními vložkami v podobě lezení po skále,
stromech, v jezu, ale i v jeskyních.
Protože trasa letos nebyla pevně definována a bylo pouze nutné
objet určené kontroly, čekalo na závodníky hned po vylezení z vody první
rozhodnutí kudy dál. Další kontrola byla totiž na Dědu, zatímco závodníci se Nemá asi příliš velký význam rozepisovat další strasti, které
závodníkům přichystali pořadatelé a nebo si je blouděním vymysleli sami, a
tak se přesuneme rovnou na vrchol Plešivce (nad Hýskovem), kde byl připraven
asi tříkilometrový orientační běh. Po jeho absolvovaní již účastníci pouze
prudce sjeli dolů a mířili do cíle na hýskovské návsi. Zde už na všechny čekal
buřtgulášek a čepované pivo a díky sponzorům také velmi hodnotné ceny. Pořadí – muži: 1. místo Ivan Přibyl, VŠSK Pedf UK v čase 3:20 2. místo Jan Vokurka, OK Harcov Liberec v čase 3:29 3. místo Adam Voldán, HO Lokomotiva Beroun v čase 3:34 Ostatní berounští závodníci Jan Míka, Zdeněk Choc a Jan Srp
obsadili 7.,9. a 10. místo. Pořadí – ženy: 1. místo Alice Prchalová, Ekonom Praha v čase 4:23 2. místo Marta Šmídová, Ekonom Praha v čase 5:40 3. místo Jana Kolankewiczová, UHK v čase 5:55 Závěrem bych rád poděkoval účastníkům za předvedené výkony, za
všemi perfektně zvládnutou organizaci a samozřejmě i sponzorům Herba natura a
Reader‘s Digest Výběr. P. Resch Více naleznete na http://mujweb.cz/sport/tvrdak/
|
||
Občanské
sdružení "Hýskov - tady jsme doma"
pořádá
ve dnech 18.
- 19. prosince 2004
Hýskovský advent, třetí
ročník akce projektu na obnovu
hýskovského
kostela Narození Panny Marie. v18.
– 19. prosince Hýskovský advent – výstava ve znamení dřeva ve
všech jeho rozličných podobách a koncert v prostorách hýskovského
kostela Narození Panny Marie. Výtěžek akce bude věnován ve prospěch
rekonstrukce této architektonické dominanty obce. Svými exponáty se vedle dětí
z místní mateřské školy představí jak místní, tak přespolní mistři řezbáři,
J. Viktora z Hýskova, M. Patřičný z Debrna, J. Bím ze Všenor, P. Dobrý z
Nižboru a L. Daenemark z Přílep. Výstava
bude přístupná po oba dny od 9,00 do 17,00 hodin. Akci zakončí v neděli
19. prosince od 17,00 hodin samostatný recitál písničkáře Petra Maria
Lutky. v
24. prosince – půlnoční mše svatá od 22 hod. v
26. prosince – přijďte si zazpívat koledy od 16 hod.
do hýskovského kostela Více se dočtete
na stránkách http://www.hyskov.cz/ NABÍZÍME INTERNETOVOU PREZENTACI PODNIKATELŮ A
FIREM NA WEBOVÉ STRÁNCE http://www.hyskov.cz/ __________________________________________ Vydává občanské sdružení
HÝSKOV – TADY JSME DOMA. Registrováno MK ČR E 14286 Redakce: Petr Resch, Hýskov
196, tel: 311635240, e-mail: tajdom@hyskov.cz http://www.hyskov.cz, číslo účtu u Komerční banky Beroun: 51-4864330267/0100
|
||
©2004 Občanské sdružení HÝSKOV – TADY JSME DOMA |