*************************

5. číslo

prosinec 2004

občasník

zdarma

*************************

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> Vydává občanské sdružení Hýskov - tady jsme doma

<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<

Jak možná mnozí víte a budete si mít možnost přečíst i v tomto čísle Tajdomu podrobněji, podávali jsme koncem října tohoto roku na Středočeský kraj žádost o grant z Fondu obnovy památek, orientovaného na opravu střechy hýskovského kostela. Původně jsem se domníval, že tím bude ukončena jedna velká kapitola z tlusté knihy o rekonstrukci této stavby. Skutečnost však byla poněkud jiná a popravdě řečeno, zůstanu-li u přirovnání ke knize, napsali jsme oním podáním žádosti jednu stránku, stránku snad povedenou, ale poctivě vydřenou.

První, co jsem cítil ve chvíli, kdy jsem si malost naší odvedené práce uvědomil, nelze nazvat frustrací, ale spíš mírným zděšením z toho, jak dlouhá cesta nás k vytyčené metě ještě čeká. Později jsem ale začal chápat, že není asi až tak důležité, co se udělalo a co ještě udělat musíme, než dokončíme jeden projekt a po něm přijdou jistě další a další. Začal jsem totiž přemýšlet nad tím, co člověka žene do všech těch patálií, jež mu užírají čas... Vlastně proč užírají? Ten čas, který trávíte s lidmi, jež chtějí tvořit cosi, co považují za správné, a Vy se je nebojíte

požádat o pomoc, a stejně tak oni Vás, a společnou prací směřujete kamsi, jedno kam, je-li věc dobrá, ten čas přece není ztracený. Ten čas jste prožili s lidmi, kteří s Vámi šplhají přes nekonečnou horu stojící mezi Vámi a stanoveným cílem.

Začal jsem si uvědomovat, že cíle, které se nám možná zpočátku zdály být tím nejdůležitějším, stávají se pouze prostředkem setkávání lidí, které bychom možná nikdy nepoznali. A ono vzájemné poznání je často tím silnější, čím těžší úkol jsme si před sebe postavili.

Jsem obrovsky rád, že jsem potkal milé lidi, kteří se ochotně stávají články řetězu spojujícím dnešek se sny a přáními a přeji i Vám, abyste vždy našli hodně těch, kteří Vám ochotně podají pomocnou ruku a zároveň se nebudou bát přijít za Vámi i s problémy, které se Vás třeba přímo netýkají.

Petr Resch, šéfredaktor

HÝSKOVSKÝ ADVENT 2004

Je až k neuvěření, jak rychle se obrátil rok v kalendáři, se všemi svými radostmi i starostmi jsme opět o rok starší. Předvánoční chvat a shon svádí někdy k domněnce, jako bychom si museli svoji štědrovečerní pohodu vykoupit. Jako každý rok proto zveme všechny obyvatele, sousedy i příležitostné návštěvníky k chvílím oddychu a rozjímání v době často tak uspěchané.

Letošní Hýskovský Advent proběhne ve dnech 18. a 19. prosince opět v prostorách kostela Narození Panny Marie. Výstavu organizujeme tentokrát ve znamení dřeva ve všech jeho rozličných podobách. Svými exponáty se vedle dětí představí jak místní, tak přespolní mistři řezbáři, J. Viktora z Hýskova, M. Patřičný z Debrna, J. Bím ze Všenor, P. Dobrý z Nižboru a L. Daenemark z Přílep. Výstava bude přístupná po oba dny od 9,00 do 17,00 hodin. Dojmy z výtvarné expozice na závěr druhého výstavního dne vystřídají hudební tóny. Tentokrát se v samostatném recitálu od 17,00 v neděli 19. prosince představí písničkář Petr Maria Lutka.

Zatímco v průběhu Hýskovského Adventu se návštěvníci a posluchači budou uměleckým zážitkům spíše oddávat, o vánočních svátcích bude jejich podíl bezprostřední. Mladá tradice zpívání koled se letos vrátí o druhém svátku vánočním 26. prosince v 16,00 hodin, kdy se těšíme na hojnou návštěvu zpěváků všech pěveckých i věkových kategorií, aby si za doprovodu varhan a houslí společně zazpívali ty nejkrásnější a nejznámější české vánoční koledy. Na závěr Vánoc nezapomeneme ani na Pochod tříkrálový v průběhu víkendu 8.-9. ledna, to však již budeme v příštím roce…

V. Doubek

 Vánoční zvyky

Připadl mně přetěžký úkol napsat článek o křesťanském významu Vánoc, který se odráží do zvyků takřka všech lidí bez rozdílu vyznání.

Toto je téma, kterým se zabývají týmy historiků na vědecké úrovni, proto je těžké přinést v pohledu na Vánoce něco nového. Nechci se zabývat krásným biblickým příběhem o zrození Spasitele, který je obecně znám, ale chci trochu rozebrat posloupnost tohoto druhého nejvýznamnějšího křesťanského svátku ve vztahu k lidovým zvykům a osvětlit význam jednotlivých částí tak, jak podle liturgie Vánoce probíhají.

Církevní rok probíhá poněkud jinak než rok kalendářní. Počátkem je Advent. Co to je vlastně Advent? Toto slovo znamená příchod a je to doba očekávání příchodu Mesiáše na svět. Přípravná doba do Vánoce zahrnuje prvé čtyři neděle církevního roku před Štědrým dnem. Je to doba postní, v níž platí zásady střídmosti v pití a jídle, intenzivní zbožné rozjímání, taktéž se má upustit od zábav, tance a zpěvu. Přesto se v tomto období konaly a konají četné lidové obřady a zvyky, které postní zásady porušují. Tyto obřady a zvyky vycházejí ze svátků světců, které v Adventu jsou. Nejznámějším z těchto světců je sv. Mikuláš. Tento svatý byl znám svojí štědrostí a do dnešní doby se nám zachoval zvyk rozdávání drobných dárků dětem v předvečer svátku tohoto světce. Příchod svatého Mikuláše je doprovázen příchodem čerta a anděla. V sedmnáctém a osmnáctém století byly tyto průvody bohatší o mnoho dalších postav, ale v průběhu času jednotlivé postavy upadly v zapomnění. Krásným zvykem, který má ale pohanský původ zachovaný do dnešní doby, je řezání třešňových větviček o svátku sv. Barbory, které si dívka dala do vody a pokud do Štědrého dne rozkvetly, dívka věřila, že se do roka vdá. Je ještě mnoho zvyků v období Adventu, které porušují jednak tuto postní dobu a dokreslují atmosféru Vánoc dřívějších i dnešních, ale jejich výčet není smyslem tohoto článku.

Nutné je však dodat k Adventu, jak tato doba ovlivňuje vzhled a výzdobu kostela. Z kostela v tuto dobu zmizí veškerá květinová výzdoba a je nahrazena Adventním věncem, na kterém jsou čtyři svíce symbolizující čtyři adventní týdny. Tyto svíce se zapalují o adventních nedělích tak, jak se naplňuje adventní čas a značí pokoj, víru, lásku a naději. V průběhu Adventu se při mších zpívají adventní písně a atmosféra odpovídá postnímu období. Liturgickou barvou tohoto období je barva fialová. Touto barvou jsou zdobena plátna na obětním stole a na oltářích. Taktéž ornát kněze je laděn do fialova. Adventní půst končí o Štědrém večeru východem první hvězdy. Teprve tehdy zasedá rodina k slavnostní večeři, posadit se však má, až hospodyně sdělí, že má vše připraveno. Lidé věří, že počet sedících u štědrovečerního stolu má být sudý, proto předem zvou hosty v žádoucím počtu. Výčet zvyků a chodů štědrovečerní večeře je tak obsáhlý, že by sám o sobě zabral místo samostatného článku.

Je třeba se zmínit o tom podstatném, co dokresluje atmosféru Vánoc, a to je vánoční stromek. Zvyk strojit vánoční stromek k nám do Čech přišel z německy mluvících zemí zhruba na počátku sedmnáctého století. V století šestnáctém se v našich domácnostech stavěly jesličky, symbolizující zrození Spasitele. Již v této době bylo zvykem ať již k jesličkám, nebo pod vánoční stromek klást dárky pro jednotlivé členy domácnosti. Hospodář nezapomínal ani na domácí zvířata, která dostávala také dárky v podobě další porce krmení.

Závěrem Štědrého dne je sloužena mše (půlnoční) tak zvaná Vigilie slavnosti narození Páně. Již při této půlnoční Vigilii věřící zpívají koledy, které oslavují narození Spasitele.

Dalším následujícím svátkem vánoc je Boží hod vánoční což je den označený v liturgii jako den narození Ježíše Krista. Dvacátý šestý prosinec je svátkem sv. Štěpána, kazatele, který ve svých kázáních hlásal, že Kristus je Mesiáš předpovězený proroky. Svátek Sv. Štěpána je spojován s lidovým zvykem koled.

Do této doby patří ještě první leden, který se dříve nesvětil, až v období baroka se začaly konat kající procesí jako protiváha bujného veselí silvestrovského. V současné době je první leden zasvěcen svaté rodině.

Vánoční doba je zakončena šestým lednem, svátkem Zjevení Páně, lidově zvaném svátek tří králů. Tento den má taktéž mnoho lidových zvyků napodobujících příchod a klanění mudrců Spasiteli.

Tímto samozřejmě liturgický rok nekončí, ale další církevní svátky již nejsou součástí Vánoc.

M. Strnad

REKONSTRUKCE KOSTELA NAROZENÍ PANNY MARIE v Hýskově

Značnou dávkou trpělivosti musí být vybaven ten, kdo si před sebe stanoví cíl opravit stavbu, do níž se tak výrazně zakousl zub času, jako je tomu v našem případu kostela Narození Panny Marie. K drobnějším úspěchům v letech minulých můžeme jistě počítat vypracování projektové dokumentace, instalaci nového osvětlení, zbudování nových vstupních vrat, ale zejména skutečnost, že se podařilo přitáhnout do kostela obyvatele Hýskova a další zainteresované občany, tedy že se kostel dostal v povědomí lidí na místo, které mu jistě náleží a to nejen jako dominantě naší obce, ale i jako budově, která se stává čím dál tím více místem setkávání dobrých lidí. Po těchto na první pohled drobných a přesto nesmírně důležitých krocích stanuli jsme tváří v tvář před reálným problémem sehnat ony miliony, které si celková rekonstrukce kostela vyžádá.

Nový rok 2004 jsme zahájili první výraznější investicí, rekonstrukcí elektroinstalace, která byla v havarijním stavu. Zároveň byly do zdí umístěny rozvody pro alarm, který bude do kostela instalován v nejbližším období. Elektroinstalaci provedla firma pana Stluky a přišla na vzhledem k rozsahu prací velmi lichotivých 65.000,-- Kč. Následné zednické práce společně se zazděním bočního vchodu stály téměř 20 tisíc korun.

Velmi zásadním krokem, který by nám měl být nápomocen při řešení finanční situace, ale zároveň podtrhl význam kostela jako stavby, bylo jeho přihlášení do seznamu kulturních památek České republiky. Společně s kostelem se podařilo počátkem tohoto roku zařadit do seznamu chráněných památek i některé části mobiliáře, hlavní oltář, boční oltáře a křtitelnici. V souvislosti s přihlášením kostela jako památky musel být vypracován návrh na jeho rekonstrukci, který podléhá schválení Národního památkového ústavu. Tento krok sice poněkud komplikuje postup stavebních prací, zároveň je však garantem, že historický význam stavby nebude nikterak narušen.

Předmětem diskusí se stal například boční vchod, jež měl být na přání farníků zazděn. Argumentací pro zazdění bylo snazší zabezpečení objektu, jeho zateplení, ale zejména logika půdorysu stavby „do kříže“, kterou kostel měl v době, kdy byl tento kříž tvořen spojnicí hlavního vchodu s hlavním oltářem a spojnicí mezi bočními vchody (vchod v jižní stěně byl zazděn koncem 20. století). Tento kříž chceme obnovit umístěním postranních oltářů do míst bývalých vchodů. Přáním památkářů bylo však zároveň zachování vnějšího vzhledu budovy, a takto vznikl kompromis v podobě slepých dveří umístěných ze strany vnějšího pláště, které budou věrnou kopií dveří původních. Tyto slepé dveře by měly být na severní stranu kostela umístěny do konce letošního roku za cenu asi 20 tisíc korun.

Kromě řady nepeněžních darů spolykala již akce nemalé finanční částky, ale zejména si stavba investice v řádech miliónů korun ještě vyžádá. Doposud byly naším nejvýraznějším finančním příjmem dary od farnosti Železná, jež nám ročně poskytuje 70.000,-- Kč, tedy částku získanou z pronájmu věžičky kostela operátoru mobilních telefonů, dále jsme v nedávné době obdrželi od farnosti Beroun 30.000,-- Kč jako kompenzaci za poskytnutí nepeněžního daru v podobě uhrazení transportu varhan z Holandska do berounského kostela, který uhradil náš štědrý sponzor. Nemalý zisk pro nás znamenají i veřejné sbírky, prodejní výstavy a drobné finanční dary.

Přes tyto úspěchy musíme hledat dále. Naše zraky se logicky upínají k nejrůznějším podporám ať již státního či soukromého neziskového sektoru. Úplně první vlaštovkou v tomto směru bylo podání žádosti o grant na přesun a renovaci křížku pod kostelem, který bychom rádi viděli na důstojnějším místě u jižní zdi kostela. Obrovským soustem, které jsem vzpomněl již v úvodu Tajdomu, bylo pak podání žádosti o podporu ze středočeského Fondu oprav památek. Předmětem naší žádosti je rekonstrukce střechy kostela včetně věžičky, která si na základě několika předložených rozpočtů vyžádá zhruba 1,25 milionu korun. Tuto akci chceme pokrýt částkou 95 tisíc z vlastních zdrojů, 200 tisíc by měl být podíl majitele, tedy farnosti Železná, 50 tisíc přislíbila Obec Hýskov. Zbylých 900 tisíc, nebo alespoň část z této sumy, chceme získat právě z FOP. Samozřejmě budeme podávat ještě další žádosti, v nejbližší době nás čeká vypracování podkladů pro získání státní podpory orientované na rekonstrukce střech kulturních památek. Jak vidíte, práce až nad hlavu. Děkujeme proto všem milým lidem, kteří nám vyjádřili podporu ať již hmotnou, nebo morální, třeba tím, že si cestu do kostela našli.

P. Resch

Tvrďák 2004

V sobotu 19. června 2004 se uskutečnil již osmý ročník extrémního závodu jednotlivců zvaný Tvrďák. Pořadatelé z občanského sdružení Hýskov-tady jsme doma a Horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Beroun připravili pro účastníky velmi pestrou a náročnou trasu, čítající zhruba 40 km jízdy na kole v kombinovaném terénu, 3 km orientačního běhu, cca. 150 metrů plavání a to vše okořeněné různými terénními vložkami v podobě lezení po skále, stromech, v jezu, ale i v jeskyních.

Více než dvě desítky účastníků, z toho pět žen (m.j. vítězka loňského ČP v přírodním víceboji - survivalu), odstartovaly kolem jedenácté dopoledne pod hýskovským jezem, který bylo nutné překonat. Vzhledem k velice slušnému stavu vody se stal již tento startovní bonbónek výraznou překážkou, neboť zatímco první závodníci měli už za sebou plavecký úsek nad jezem a nasedali na kolo, řada se jich ještě stále „topila“ pod jezem.

Protože trasa letos nebyla pevně definována a bylo pouze nutné objet určené kontroly, čekalo na závodníky hned po vylezení z vody první rozhodnutí kudy dál. Další kontrola byla totiž na Dědu, zatímco závodníci se nacházeli na levém břehu Berounky. Někteří tento problém řešili objetím přes Strádonice, většina volila přímou cestu broděním přes jez. A pak to frčelo dál, přes Děd do Králova Dvora a z Popovic vydupat na Koukolovu horu, kde čekala lezecko-speleologická vložka. Ten, kdo se neodvážil do puklinovitých jeskyní skalního masivu a na následnou lanovou dráhu zpestřenou kouskem opravdového lezení, mohl absolvovat trestný běžecký okruh, jehož délka ale jasně vystihovala význam označení „trestný“. I tento okruh však vedl kouskem plazivé jeskyňky, a tak zde z důvodu klaustrofobie vzdal první závodník.

Nemá asi příliš velký význam rozepisovat další strasti, které závodníkům přichystali pořadatelé a nebo si je blouděním vymysleli sami, a tak se přesuneme rovnou na vrchol Plešivce (nad Hýskovem), kde byl připraven asi tříkilometrový orientační běh. Po jeho absolvovaní již účastníci pouze prudce sjeli dolů a mířili do cíle na hýskovské návsi. Zde už na všechny čekal buřtgulášek a čepované pivo a díky sponzorům také velmi hodnotné ceny.

Pořadí – muži:

1. místo Ivan Přibyl, VŠSK Pedf UK v čase 3:20

2. místo Jan Vokurka, OK Harcov Liberec v čase 3:29

3. místo Adam Voldán, HO Lokomotiva Beroun v čase 3:34

Ostatní berounští závodníci Jan Míka, Zdeněk Choc a Jan Srp obsadili 7.,9. a 10. místo.

Pořadí – ženy:

1. místo Alice Prchalová, Ekonom Praha v čase 4:23

2. místo Marta Šmídová, Ekonom Praha v čase 5:40

3. místo Jana Kolankewiczová, UHK v čase 5:55

Závěrem bych rád poděkoval účastníkům za předvedené výkony, za všemi perfektně zvládnutou organizaci a samozřejmě i sponzorům Herba natura a Reader‘s Digest Výběr.

P. Resch

Více naleznete na http://mujweb.cz/sport/tvrdak/

Občanské sdružení "Hýskov - tady jsme doma"

pořádá ve dnech 18. - 19. prosince 2004

Hýskovský advent,

třetí ročník akce projektu na obnovu

hýskovského kostela Narození Panny Marie.

v18. – 19. prosince Hýskovský advent – výstava ve znamení dřeva ve všech jeho rozličných podobách a koncert v prostorách hýskovského kostela Narození Panny Marie. Výtěžek akce bude věnován ve prospěch rekonstrukce této architektonické dominanty obce. Svými exponáty se vedle dětí z místní mateřské školy představí jak místní, tak přespolní mistři řezbáři, J. Viktora z Hýskova, M. Patřičný z Debrna, J. Bím ze Všenor, P. Dobrý z Nižboru a L. Daenemark z Přílep.

Výstava bude přístupná po oba dny od 9,00 do 17,00 hodin. Akci zakončí v neděli 19. prosince od 17,00 hodin samostatný recitál písničkáře Petra Maria Lutky.

v 24. prosince – půlnoční mše svatá od 22 hod.

v 26. prosince – přijďte si zazpívat koledy od 16 hod. do hýskovského kostela

Více se dočtete na stránkách http://www.hyskov.cz/

NABÍZÍME INTERNETOVOU PREZENTACI PODNIKATELŮ A FIREM NA WEBOVÉ STRÁNCE http://www.hyskov.cz/

__________________________________________

Vydává občanské sdružení HÝSKOV – TADY JSME DOMA. Registrováno MK ČR E 14286

Redakce: Petr Resch, Hýskov 196, tel: 311635240, e-mail: tajdom@hyskov.cz

http://www.hyskov.cz, číslo účtu u Komerční banky Beroun: 51-4864330267/0100

©2004 Občanské sdružení HÝSKOV – TADY JSME DOMA