|
|
Příspěvky na rekonstrukci kostela můžete poslat na číslo účtu:
51-4864330267/0100 variabilní
symbol 100
Rekonstrukce kostela
Narozeni Panny Marie v HýskovĚ
 Každá obec, každé společenství lidí je
tvořeno desítkami, ba stovkami rozdílných a neopakovatelných osudů, zkušeností
a životních příběhů - a přesto je v jejich různorodosti spojuje společný
obraz, vrytý hluboko do paměti. Obraz domů, údolí a řek, vytvářejících ve
vědomí každého onen rázovitý kolorit prostředí v němž vyrůstal, s nímž spojil
svůj život, v němž se cítí "svůj". Jsme do něho vsazeni, jindy si
jej pečlivě vyhledáváme a volíme, někdo nachází svůj vysněný domov v nádražní
čtvrti uzavřené v pravidelných nárožích, jiný v několika nahodile rozhozených
samotách na úbočích kopců. Ale své pevné body několika střech, které vrhají
společný stín vždy jedním a týmž směrem, několik kopců za nimiž slunce vždy
vychází, řeky, udávající tvar celému prostranství, si s sebou neseme po celý
život.
 Rádi bychom tento obraz v Hýskově
uchovali a zvýrazňovali právě v těch
místech, která považujeme za nejstálejší a nejpotřebnější pro celkový
tvar. Právě proto jsme za svůj první, stěžejní cíl zvolili opravu a obnovu hýskovského kostela Narozeni Panny Marie. Budovu kostela
přitom zdaleka nechápeme jen jako dům modlitby, jako shromaždiště věřících.
Bezpochyby se jedná rovněž o architektonickou dominantu obce, která podstatně
určuje onen obraz vesnice, vždyť není místo, z něhož bychom viděli celý Hýskov a neviděli jeho centrální stavbu. Navíc
představuje významný stavební prvek regionu, tvoří zřetelnou architektonickou
protiváhu nižborské starobylé tvrzi, poslední
historickou dominantu sevřeného údolí Berounky, před jeho rozevřením do
volného prostoru města Berouna, dále po toku opět uzavřeného až výraznou
stavbou tetínského kostela sv. Jana Nepomuckého. Co
však považujeme pro naši volbu za nejpodstatnější - hýskovský
kostel je místem společné paměti, vědomí minulosti obce, které je třeba
připomínat současným a uchovávat jejím budoucím obyvatelům. Je místem, v němž
se odehrála ta nejdůležitější životní zastavení lidí a generací, žijících zde
před námi. Obec právě zde byla svědkem, když mnozí z rodičů a prarodičů
dnešních obyvatel vstupovali do života - i do jejího života - svým křtem,
spojovali své životy v manželství či se s nimi loučila na poslední cestě.
Kostel byl odevždy místem setkávání, spojnicí obce, místem vzájemnosti a jako
takový je užitečné jej vzpomenout i dnes, kdy se Hýskov
vzpamatovává z následků stoleté vody na Berounce, kdy si ale zároveň
uvědomujeme silu pomoci a vzájemné solidarity.
Ostatně byla to
rovněž vzájemná vůle někdejších knížecích dělníků, která dala vzniknout jeho
stavbě. Když v roce 1836 vyhořela kaple ve Staré Huti, iniciovali místní
obyvatelé stavbu většího kostelíka na kopci nad osadou. Vysvěcen byl v roce
1850 jako kostel Narozeni Panny Marie, filiální kostel farnosti v Železné.
 Jednolodní
baziliku v novorománském stylu zdobí hlavní oltář s obrazem Narozeni Panny
Marie od Jana Kroupy z roku 1860. Boční oltáře zpodobňují postavy sv.
Floriana a sv. Jana Nepomuckého. Starší než celý kostel jsou jeho varhany,
pocházející z roku 1846 z dílny Ferdinanda Gutha.
Věžička kostela byla v době stavby osazena dvěma zvony pražského zvonaře
Karla Bellmanna, větším, zasvěceným sv. Karlu Boromejskému a menším, sv. Josefu. Po dokončení celé
stavby byl v sousedství jižní zdi vztyčen v roce 1863 dělníky místní hutě
pamětní kříž. Ve své původní podobě kostel sloužil obci více jak půl století,
kdy byla opravena střecha budovy a následně, v roce 1904, kostel podroben
několika výrazným úpravám interiéru, byl nově vymalován, rozšířen, hlavní
oltář byl doplněn o polychromované sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Tyto
úpravy však byly pohříchu na dlouhou dobu celého dalšího století jedinými
výraznějšími příspěvky k zachování vzhledu a stavu budovy. Od té doby kostel
neprodělal žádnou přestavbu, ale ani žádnou důkladnější opravu. Během obou
válek byly zrekvírovány původní i nové zavěšené zvony. Od 30. let minulého
století, v době totalitních režimů, byl kostel zanedbáván materiálně i
duchovně. Dílčí opravy probíhaly bez dlouhodobé rozvahy a plánu, vynucené
výhradně kalamitním stavem jednotlivých částí budovy. Tak byla v roce 1956
přeložena střecha kostela a v letech 1970-72 byla opravena fasáda jedné,
západní průčelní stěny a věžička, jejíž původně lomený, zdobný tvar byl
nahrazen jednoduchou homolí. Zamýšlená rozsáhlejší oprava nebyla dokončena.
Opakovaně si od 70. let správci kostela ve farní kronice stěžovali na
nedostatek prostředků na vymalování budovy a žádoucí generální opravu. V
letech 1984-98 byl kostel na čtrnáct let uzavřen a v jeho prostorách
zastavena pastorační činnost. Od roku 1998 je sice opět zpřístupněn pro
pravidelné nedělní bohoslužby, na jeho renovaci se však nadále nedostává
prostředků, a tak budova dále chátrá.
Svůj projekt na záchranu a obnovu stavby hýskovského kostela soustřeďujeme do následujících třech
let, v jejichž průběhu se chceme pokusit zajistit dostatečné finanční
prostředky a následnou náročnou opravu a úpravu celé budovy i jejího
nejbližšího okolí. Věříme, že se pro nás úmysl, celkový projekt jako i
jednotlivé akce pořádané v jeho prospěch, podaří získat podporu z řad
obyvatel i návštěvníků a přátel Hýskova. Přejme si proto, aby další práce na
zvelebení obce vedly k zdárnému cíli.
V.
Doubek r. 2002
Budeme rádi, když i
Vy přispějete „svou troškou do mlýna“ a pomůžete nám shromáždit potřebné
finance na rekonstrukci kostela, kulturní památky a architektonické dominanty obce, která je
v žalostném stavu. Předem Vám děkujeme.
Stav fondu rekonstrukce kostela
© 2002-2006 Občanské sdružení HÝSKOV – TADY JSME DOMA
|
|
